100 let ECCE HOMO
17. - 18. září 2005
Autor: Radek Pavlíček
Třetí zářijový víkend patřil slavnému závodu Ecce Homo historic ve Šternberku. A nebyl to jen běžný ročník, letos se slavilo 100 let od prvního závodu v roce 1905.
Počasí nebylo nejvlídnější, ale do páteční rallye, zařazené do kategorie FIVA B, odstartovalo 44 automobilů a motocyklů.
Z Pardubic se jí zúčastnily posádky Luděk Kopecký – Petra Kopecká Škoda 120 S rallye a Pavel Novák – Milan Josíf Škoda 130 RS.
Já s MTX 1-06, Aneta Dostálová s replikou Bugatti 35, Jan Dostál s Aero 50 Sport a Jaroslav Rezek s F3 Wartburg jsme dorazili až v pátek odpoledne.
Sobotní dopoledne patří tradičně výstavě a tak se střed města zaplnil veterány všech kategorií. Motocykly, automobily, ale i závodní stroje se v takovémto množství a historickém průřezu vidí opravdu jen ve Šternberku. Je zde i velké množství soutěžících v dobovém oblečení a dokonale tak doplňují celkový kolorit této významné akce.
Ale to je již sobotní odpoledne a startuje první ze dvou tréninkových jízd. Trať je na mnoha místech vlhká a svezení s rychlou formulí Easter je spíš opatrné než závodní. Až po dojetí do depa se dozvídám, že Luděk trochu přehnal nájezd do zatáčky v úseku č.4 a otřel se levou stranou o svodidla. Ta však byla v tomto místě sešroubována proti směru jízdy a tak až do cíle mával divákům netradičně – předním blatníkem. V depu, za přispění rukou mnoha cizích lidí, dostal blatník svůj tvar a vrátil se na původní místo. Stříbrná páska zakryla drobné kosmetické nedostatky a po kontrole geometrie v klidu odjel svou druhou tréninkovou jízdu. Já jsem ve druhém tréninku zrychlil a časem 2.41:120 jsem zajel nejrychlejší sobotní trénink.
V neděli nás čekaly dvě závodní a dvě jízdy pravidelnosti. První závodní jízdu jsem jel rychle, ale vzhledem ke studenému povrchu tratě s rezervou, výsledkem byl druhý čas za Jiřím Švecem se spiderem Alfa Romeo. Horší to bylo v první jízdě pravidelnosti, za Sojkovou zatáčkou jsem zjistil, že nejde zařadit čtyřka, jízdu jsem ale dojel a začal přemýšlet, jak do druhé závodní jízdy. Měl jsem sice náskok téměř 7s na třetí Kamilu Starou s MTX 1-03, ale na Ecce Homo jedu na čtyřku minimálně jednu třetinu tratě. Musel jsem jet rychle ty úseky, na kterých se jede dvojka a trojka a rovinky nějak přežít a neublížit motoru. Doufal jsem, že nespadnu ve výsledcích moc hluboko a věřil, že čtvrté nebo páté místo je realizovatelné. Po dojetí do depa jsem byl celkovým výsledkem velice mile překvapen. I bez čtyřky jsem zajel pouze o 1 sekundu horší čas než Kamila Stará a udržel jsem si druhé místo. Bylo to naprosto super a svoji formulku jsem musel pochválit za její výkon. To bylo bohužel opravdu vše, co převodovka měla vydržet a po startu do druhé jízdy pravidelnosti jsem s problémy zařadil trojku a vyjel bez řazení až do cíle. Ale to nic neubralo na radosti z krásného Šternberského víkendu, vyhrál jsem sobotní trénink, obsadil druhé místo v Memoriálu Bruna Sojky a zajel jsem čas pod 2.40, což bylo přání před letošním ročníkem.
Luděk s Péťou skončili v pravidelnosti na třetím místě a tak se vše špatné v dobré obrátilo.
Sobotní dopoledne patří tradičně výstavě a tak se střed města zaplnil veterány všech kategorií. Motocykly, automobily, ale i závodní stroje se v takovémto množství a historickém průřezu vidí opravdu jen ve Šternberku. Je zde i velké množství soutěžících v dobovém oblečení a dokonale tak doplňují celkový kolorit této významné akce.
Ale to je již sobotní odpoledne a startuje první ze dvou tréninkových jízd. Trať je na mnoha místech vlhká a svezení s rychlou formulí Easter je spíš opatrné než závodní. Až po dojetí do depa se dozvídám, že Luděk trochu přehnal nájezd do zatáčky v úseku č.4 a otřel se levou stranou o svodidla. Ta však byla v tomto místě sešroubována proti směru jízdy a tak až do cíle mával divákům netradičně – předním blatníkem. V depu, za přispění rukou mnoha cizích lidí, dostal blatník svůj tvar a vrátil se na původní místo. Stříbrná páska zakryla drobné kosmetické nedostatky a po kontrole geometrie v klidu odjel svou druhou tréninkovou jízdu. Já jsem ve druhém tréninku zrychlil a časem 2.41:120 jsem zajel nejrychlejší sobotní trénink.
V neděli nás čekaly dvě závodní a dvě jízdy pravidelnosti. První závodní jízdu jsem jel rychle, ale vzhledem ke studenému povrchu tratě s rezervou, výsledkem byl druhý čas za Jiřím Švecem se spiderem Alfa Romeo. Horší to bylo v první jízdě pravidelnosti, za Sojkovou zatáčkou jsem zjistil, že nejde zařadit čtyřka, jízdu jsem ale dojel a začal přemýšlet, jak do druhé závodní jízdy. Měl jsem sice náskok téměř 7s na třetí Kamilu Starou s MTX 1-03, ale na Ecce Homo jedu na čtyřku minimálně jednu třetinu tratě. Musel jsem jet rychle ty úseky, na kterých se jede dvojka a trojka a rovinky nějak přežít a neublížit motoru. Doufal jsem, že nespadnu ve výsledcích moc hluboko a věřil, že čtvrté nebo páté místo je realizovatelné. Po dojetí do depa jsem byl celkovým výsledkem velice mile překvapen. I bez čtyřky jsem zajel pouze o 1 sekundu horší čas než Kamila Stará a udržel jsem si druhé místo. Bylo to naprosto super a svoji formulku jsem musel pochválit za její výkon. To bylo bohužel opravdu vše, co převodovka měla vydržet a po startu do druhé jízdy pravidelnosti jsem s problémy zařadil trojku a vyjel bez řazení až do cíle. Ale to nic neubralo na radosti z krásného Šternberského víkendu, vyhrál jsem sobotní trénink, obsadil druhé místo v Memoriálu Bruna Sojky a zajel jsem čas pod 2.40, což bylo přání před letošním ročníkem.
Luděk s Péťou skončili v pravidelnosti na třetím místě a tak se vše špatné v dobré obrátilo.