Poslední závod roku 2006 přilákal do Třebíče opravdu málo vídaných, více jak 80 jezdců.
V Micro1/18 slibovala dvacítka jezdců velice zajímavé souboje a také porovnání různých druhů podvozků od 2 WD
se čtyřmi články až po 4 WD s baterií LiPo. Standa Němeček jel osvědčenou sestavu Xray PRO s novými hliníkovými
předními kardany, motor Trinity a karoserie Honda Accord od BPA. Tomáš Svoboda jel Xray PRO v krabicové sestavě
včetně nastavení, motor Xray 370 a karoserii Honda Accord od BPA. Oba hned od prvního tréninku dokazovali že Xray
PRO při pečlivém sestavení, nastavení dle návodu a s novou karoserií Honda Accord od BPA je plnohodnotné závodní náčiní.
Musím pochválit výrobce podvozku že nastavení uvedené v návodu je opravdu velice přesné a není nutné nic vymýšlet.
Jediný kdo s nimi dokázal držet krok byl Martin Kořínek, ten však používá baterii LiPo a jak se později ukázalo bylo to při
jízdě trvající 6 minut dost důležité. Z kvalifikace postoupili dle předpokladů Standa, Tomáš, Martin a na čtvrtém místě,
s již poněkud větším odstupem, Igor Vlahovič. První finále vyhrál Standa s nájezdem 26 kol, druhý nakonec dojel Martin a třetí Tomáš,
ukázalo se že klasické články začínají po 5 minutách jízdy ztrácet. Tomáš měl na Martina náskok 10 vteřin a ten se v poslední
minutě rozplynul opravdu jak pára nad hrncem. V druhém finále se opět ujímá vedení Standa před Tomášem, poněkud zpět jede Martin ale
s přibývajícím časem první dva poněkud vadnou (ne piloti ale baterky) a Martinovi se podařilo před cílem předjet i Standu.
Všichni tři měli nájezd 27 kol! O celkovém vítězi tedy rozhodovalo poslední finále, po startu opět Standa s Tomášem ujíždějí,
Martin si několikrát vymění pořadí s Tomášem. Tomášovo předjetí Martina v pravé zatáčce na konci startovní rovinky byl opravdu
nezapomenutelný zážitek a ukázka vrcholného řízení v podání obou aktérů. Ale blíží se cíl a Martin jede na kufru Standy, došlo
k malé kolizi ze které lépe vyjel Standa a s minimálním náskokem vítězí. Martin je druhý a Tomáš třetí. Celkově tedy vyhrál
Standa před Martinem a Tomášem, čtvrtý dojel Igor.
V 1/10 Modified Míša Němeček od začátku hledal funkční nastavení, úspěšně jsme vyzkoušeli nové aerodynamické prvky, ale celkově
model nefungoval. Vyzkoušelo se vše možné i nemožné a Míša se stále trápil. Kvalifikaci zajel nejlépe Michal Bok před překvapením
Jirkou Janouškem a Erikem Muffem. Míša se protrápil do finále na čtvrtém místě. V prvním finále se toho moc na pořadí nezměnilo,
jen Míša se doklouzal na třetím místě. Po této jízdě nastala kompletní rozborka a sborka podvozku a situace se zlepšila, Míša druhé
finále vyhrál, pro poruchu motoru nedojel Michal Bok. Třetí finále začalo ránou ze zadu a Míša byl rázem poslední. Začal neuvěřitelnou
stíhací jízdu a doslova prolétl celým polem až na třetí místo víc už to nešlo, útěchou byl alespoň nejlepší zajetý čas na kolo nejen v
této jízdě ale i celkově. Třetí finále byla opravdu krásná podívaná, škoda jen úvodního a velice zbytečného ataku zezadu, někteří jezdci
by si měli uvědomit že pokud někomu dají ránu zezadu doplatí na to také sami! Je škoda že se posledního finále nemohl zúčastnit Erik
(musel odjet) jezdil opravdu dobře. Vyhrál tedy Michal Bok před překvapením – Jirkou Janouškem který našel zázračné nastavení a celý
den jezdil velice rychle. Miša skončil celkově třetí před Erikem. Musím také pochválit Martina Zváru jehož model jezdil neuvěřitelně
klidně s perfektní reakcí na jakýkoliv manévr jezdce.
|